Jak bys popsal co děláš?
Jestli se ptáš na práci, tak mám kancelář a ateliér. V kanceláři úřaduju, dělám na kompu, pracuju na papíře, v ateliéru tvořím. Střídám to. Nejčastěji dělám grafiku, v ateliéru mám sítotiskovou dílnu.
V poslední době spolupracuji převážně s píseckou Sladovnou, tahle galerie se specializuje na interaktivní výstavní projekty pro děti. Když je čas, dělám muziku. Je to pestré, dělám to co mě baví.
Co je pro tebe design?
Design je pro mě radost. Dělá věci zábavné, přitažlivé a funkční.
Jak ses dostal ke spolupráci s TABLO?
Pamatuju si, že jsem měl pár let doma krabici asi třiceti misek, které jsem vyrobil snad krátce po škole. Napsal jsem Ivě, jestli by je mohla prodat. Tak to asi začalo.
Jaké osobnosti tě ovlivňují?
Těžko říct. Na škole bylo spoustu zajímavých lidí, v ateliérech, na přednáškách. Každý den, bylo to intenzivní. Teď těch setkání není tolik, pohybuju se spíš mezi vrstevníky. Společně tvoříme, bavíme se o životě, ovlivňujeme se navzájem.
Jakou knihu máš rozečtenou na nočním stolku?
Na nočním stolku (což je osvitová skříň pro sítotisk) mi leží:
Adrian Johns – Pirátství: Boje o duševní vlastnictví od Gutenberga po Gatese
Václav Cílek – Tsunami je stále s námi
Laurent Gounelle – Muž, který chtěl být šťastný
a Václav Vlachý – Praxe zvukové techniky
Tím se postupně po chvilkách pročítám 🙂
Jaký byl ve škole tvůj oblíbený předmět?
Na základce a střední to byla matematika, ale většinou jsem si v hodinách kreslil. Na vejšce si už můžeš celkem vybírat.
Cesta snů?
Vzducholodí kamkoliv, nejradši do Mongolska.
+ otázka pro Lukáše:
U designu porcelánu ses moc neohřál, ale příběh misky Srdce možná stačil – povíš ho?
Popravdě doufám že nestačil, že ještě něco bude, časem 🙂
Když složíš dlaně do sebe tak aby držely vodu, udělá v nich hladina tvar srdce. Miska to dělá taky tak.
… A samozřejmě je s miskou spojená řada osobních vzpomínek a příběhů.
